Milí přátelé nepopulární hudby,

nevím jak to působilo na vás, ale mě všechny ty covidy docela paralyzovaly. Přinejmenším v tom ohledu, že se mi nechtělo domlouvat koncerty, u kterých stejně nebylo jasné, jestli je bude možné odehrát, a stejně se zdálo pitomé sepisovat a posílat zprávy, když stejně odpadá jeden koncert za druhým. No a taky jsem si mezitím naštípnul prst.

No nic. V každém případě jsem se teď podíval na datum poslední zprávy - a bylo to v září 2020. Tak takhle by tedy komunikace s příznivci jakéhokoli hudebního tělesa rozhodně vypadat neměla, Vladimíre. Tudíž to zkusím napravit a napsat zprávu náležitě veselou a optimistickou, jako kdysi, za těch starých dobrých časů.

podstatná novinka:

Nejpodstatnější novinkou je, že jsme nahráli nové cédéčko a vydá nám ho renomované nakladatelství Galén. Momentálně ho mastruje slovutný Ondřej Ježek ve studiu Jámor. Už se těším, že až potkám třeba Emila Viklického, můžu prohodit něco jako „Nazdar Emouši, tak to bysme si konečně mohli potykat, když jsme oba u Galéna, co ty na to, stará páko?“ Uvidíme, ještě si budu muset vhodnou formulaci promyslet, aby to neznělo moc škrobeně a naučeně.




Nahrávali jsme nicméně hezky podomácku na chalupě a vypadalo to tam přesně tak romanticky jako na fotce. Pokud by někoho zajímalo, jak to bude znít, může zkusit Bandcamp, jsou tam tři písničky jako ochutnávka. Bubeníka naživo nemáme, ale na cédéčku hraje. Pokud teda bicí neobstaral Martin mlácením do starých naftových kamínek (schválně, kdo to rozeznáte). Nenechte se zmást ryze pánskými fotografiemi, Jana sice na chalupu nemohla, ale housle na nahrávkách nechybí. Potom teda taky trochu rodila, ale to nemá s cédéčkem ani s Inženýrem Vladimírem žádnou přímou souvislost.





o něco méně podstatná, ale i tak dost podstatná novinka:

Rozhodli jsme se nazkoušet dva paralelní koncertní programy, které hodláme uvádět pod hlavičkami Inženýr Vladimír (rockband) a Inženýr Vladimír (caféband). V té první hraje Petr hlavně na kytaru, v té druhé hlavně na klavír - a především jsou to úplně jiné písně. Holt budete muset přijít dvakrát. Uvažujeme i o variantě Inženýr Vladimír (countryband), ale tu jsme zatím použili jen jako mimikry na přihlášce do folkové soutěže Notování, kde po několika sólových neúspěších hodláme hrdě ztroskotat s celým orchestrem. Petr s Martinem už se svými kapelami zodpovědně potrénovali na oblastním pražském kole Porty; ztroskotali, ale tvářili se naprosto spokojeně. Na Notování ovšem hlasuje porota napůl s publikem, nesmírně komplikovaným způsobem, takže kdybyste nás přišli podpořit přímo na místo činu, máte dveře, srdce i možnosti doširoka otevřené. I když, upřímně řečeno, nejsem si tak docela jistý, že něco takového skutečně chcete.


perličky z virtuálního světa:

- na Nový rok nás na Instagramu začala sledovat stránka vaskovodrevo. Zvědavě jsem dotyčný profil prozkoumal a opravdu je na něm pouze nařezané dřevo, nic jiného. S jistým rozechvěním očekávám, kdy se přihlásí tonduvkoks

- pokud si Inženýra přidá někdo neznámý do svého playlistu na Spotify, je to samozřejmě důvod k radosti. Když jsem ale zjistil, že se naše píseň objevila v playlistu nazvaném „Hudební nevkusy“, poněkud mě to zarazilo. Podrobné prozkoumání nicméně úlevně ukázalo, že se tam sešla společnost zcela úctyhodná, od Tata Bojs až po Květy. Poučení je nasnadě: nesuďte playlist podle názvu, malověrní!

- Facebook nás pod štítkem: PŘEDNÍ FANOUŠCI. ŽÁDNÍ SKVĚLÍ FANOUŠCI informoval: „Když povolíte štítek předního fanouška, odměníte nejzapálenější fanoušky vaší stránky. Odznaky budou plně ve vašich rukou, takže je budete moct kdykoli odebrat nebo vypnout.“ Moc tomu nerozumím, ale zdá se, že máte jakési nejasné, leč patrně skvělé možnosti. Pokud byste v tomto ohledu na něco konkrétního přišli, budu vděčen za vysvětlení


perličky z reálného světa:

- na rehabilitaci s pochroumaným prstem. Stylovou čistotu ordinace z pozdních sedmdesátých let narušuje pouze elektrický psací stroj, výkřik techniky let osmdesátých. Postarší doktorka mě důsledně oslovuje „pane inženýre“ a nepřestává sršet optimismem. Při pohledu na prst, který ani po osmi měsících nechce splasknout, radostně prohlásí: „No jo, je to nateklý. To už tak asi zůstane. Vy se tím hraním na kytaru neživíte, pane inženýre, tak to zas tolik nevadí. Znáte tu písničku, když jste hudebník? Promovaní inženýři. Od Rangers. Škoda, že nemáte pochroumanej palec, za to by vám dala pojišťovna víc bodů.“

- vzdor oteklému prstu jsem během lockdownu pilně cvičil. Nadřel jsem kupříkladu hit 2006 od Kaťáků, a to i s Říhovou virtuózní šestitónovou vyhrávkou. Šest tónů, to už je něco jako poloviční Schoenberg. Na požádání předvedu (ale ne na koncertě, přece jen mám jisté zábrany).


na co se v reálném světě těšíme:

ve středu 6. dubna bude na Paliárce koncert přeložený z prosince. Je to tam decentně undergroundově útulné. Hrajeme s celou kapelou a to onen výše zmíněný kavárenský playlist

v pátek 8. dubna vypukne v Kaštanu dvoudenní festival sdružení Osamělí písničkáři. Program začne v půl šesté, já hraji od půl deváté, přede mnou Bio Masha, po mně Zuzana Homolová, Jiří Dědeček, Jiří Smrž a Jiří Konvrzek. Co víc si od fesťáku přát

v sobotu 9. dubna jedeme s Puchmajerem na sever: od dvou hrajeme Příběhy z pohřbu na festivalu Modrý kocour v Turnově a od půl osmé v Hejnici v hospodě u Cimpla

Za Inženýra Vladimíra zdraví Mikulka Vladimír


******************

facebook
instagram
bandcamp & spotify (kompletní diskografie)
Inženýr Vladimír (domácí stránka)