Milí přátelé a příznivci nepopulární hudby,

čím víc koncertujeme, tím méně píši zpráv - což je vám jistě neobyčejně líto. Mně taky, ale co s tím naděláme. Teda já bych s tím vlastně i něco nadělat mohl, ale znáte to. Jenže ono vám to nejspíš zas tak strašně moc líto není, takže se nic tak zásadního neděje.

Tolik rozverné úvodní formality a teď obvyklá dávka zásadních sdělení.

Podstatné je, že se v Inženýrovi již definitivně zabydlel nový basák Lukáš Hamáček. Za zmínku přitom stojí, že Lukáš není jenom basák, ale také dlouholetý hudební fotograf. Což je príma, zvláště tedy pro kapely, které hrají s námi. Oni mají z koncertu spoustu pěkných fotek, my si při zvukovce narychlo uděláme selfíčko. Konkrétně Jakub Noha Band, Avokaduo, Inženýr Vladimír.



Na dubnový koncert do Sběrných surovin nicméně dorazila Kateřina, která má také s focením bohaté zkušenosti, i když se teda věnovala spíš přírodě a aktům. Lukáš jí půjčil přístroj a výsledkem je nová, řvavě optimistická profilovka (viz níže). S akty v přírodě zatím vyčkáváme, ale nabízí se možnost zviditelnit se touto cestou na předvánočním trhu.

Mimochodem, náš bývalý basák Martin se s Inženýrem důstojně rozloučil koncertem na festivalu Žižkovská noc, kdy si nejprve oblíbil a poté adoptoval slogan jedné z písní spolukapely Vobezdud. Verš „peníze nesmrdí“ reinterpretoval jako „penis mi nesmrdí“, s kterýmžto pokřikem pak radostně absolvoval nejdřív vystoupení Muchy (tam se nějaká ta hrubost snadno ztratila), potom přesun tichými Vinohrady zpátky do Carpe Diem (to už bylo horší) a cosi mi napovídá, že na něj v hojné míře došlo i při následujících nočních festivalových radovánkách (tam to bylo, předpokládám, úplně nejhorší). Této fáze se ovšem zúčastnila pouze divočejší jazzová část Inženýra, jmenovitě Martin s Janou. Zodpovědní rockeři, jmenovitě Petr a já, místo toho vláčeli domů kombo, kytary a akordeon. Když s námi začal loni Martin hrát, působil dojmem tichého nemluvného introverta. Uvidíme, jak se bude v tomto smyslu vyvíjet Lukáš. Zatím působí dojmem slušného a tichého introverta.

Zatímco s kapelou víceméně pravidelně hrajeme ve Sběrných surovinách (nedávno zvětšili pódiu, takže je to tam zcela luxusní), a chystáme se i na nějaké festivaly, sám zkouším obrážet též mimopražské štace. S úspěchy, řekněme, střídavými. Ale je hezké zjišťovat, že skoro v každém městě existuje kavárna, která provozuje kulturní program a kde se nebojí nasadit komerční trhák v podobě koncertu sólového seskupení Inženýr Vladimír. A kterou vedou, to se ukazuje být pravidlem, lidé veskrze sympatičtí a vstřícní. V každém případě, pokud byste ve vašem městě takovou kavárnu měli, dejte vědět a můžeme se taky domluvit.



Co nám dělá dobře: téměř přesně rok po křtu cédéčka vyšla recenze Sexappealu v Rock & Popu. Malá, ale hezká. Viz Michal Kyselka: Rock&Pop

Co je nadějné: s výhledem na nové cédéčko obměňujeme repertoár. Máme moc veselé nahrávky ze zkoušky, ale kolegové mě důrazně varovali, ať mě ani nenapadne pouštět je mezi lidi. Takže se omlouvám. V každém případě, práce je to radostná, jen je trochu problém přimět Janu, aby se naučila texty. V pedagogicko-erotické písni Učitel národů jsme ztroskotali na verších „Jsem kněžna, umím být něžná / od mužů žádám široká ramena / proto je tady Jarda Jágr / ale to nestačí, jsem nenasytná,“ o kterých Jana rezolutně prohlásila, že si něco takového v žádném případě nedokáže narvat do hlavy. Ale nevzdáváme se, však ono se to časem nějak poddá.

Co je dojemné: podle pravidla „každý rok aspoň na jedné veselce“ zahrajeme na svatbě Vladimíra Chalupy (to je ten šikovný grafik, který nám maluje obaly na cédéčka). Akce je to vzhledem ke dvěma potomkům poněkud opožděná, ale nic nového pod sluncem, Vladimír měl s dodržováním termínů vždycky trochu potíže. V každém případě předběžně gratuluji jemu, Terezce i celé rodince.

Na co se všichni těšíme: i na letošek máme naplánovaný sousedský festiválek u nás doma na dvorku ve Zdibské. Dramaturgie není žánrová, ale lokální, vystupují kapely, jejichž členové bydlí u nás v domě, hostují kamarádi z blízkého okolí. Tajně doufám, že by konečně mohla zahrát i Mikulášova hardcorová parta; zatím vždycky naslibovali akustický set a pak na poslední chvíli vyměkli.


Pokud byste si nás chtěli ještě do prázdnin poslechnout, máte tyto možnosti (podrobně je to na webu a na facebooku):

úterý 15. května: Praha, Sběrné suroviny (kapela) – koncert napůl s kapelou Luxus, v níž je „náš“ Petr Mazúr frontmanem, zpěvákem a autorem

pátek 18. května: Děčín, Bar Bodenbach (sólově jako host zdejšího Open-micu)

úterý 23. května: Týnec nad Vltavou, knihovna (sólo jako host na čtení )

neděle 3. června: Festiválek na dvorku (kapela)

sobota 16. června: festival Krákor (pravděpodobně v mutaci půlband Mikulka-Mazúr). Poprvé na legendami opředené alternativně undergroundové akci v Ostopovicích u Brna

pátek 29. června: Hradec Králové, Open Air festival – Městská hudební síň (kapela)


V každém případě nám bude ctí a potěšením na vás popatřit. Jménem celého kolektivu Inženýra Vladimíra zdraví Vladimír

-----------------------------------------------------------------------------------

Inženýr Vladimír (rockband): 
web:
www.inzenyrvladimir.cz 
facebook:
https://www.facebook.com/inzenyrvladimir 
bandzone:
http://bandzone.cz/inzenyrvladimir
bandcamp: http://inzenyrvladimir/bandcamp.com

nahlédnout lze i na stránky sesterského divadla Antonín Puchmajer D.S.
http://antonin-puchmajer-d-s0.webnode.cz/
https://www.facebook.com/antoninpuchmajer




domů

zpět na zprávy a novoty