Milí milovníci nepopulární hudby a
hudebního uskupení Inženýr Vladimír zvláště,
úvodem se omlouvám, že výroční zprávy
začínají nabírat stále větší skluz. Byl jsem zvyklý psát je hezky spořádaně v
září na začátku sezóny, pak se to poznenáhlu přehouplo na začátek roku
kalendářního a teď už to vypadá spíš jako jarní zdravice. Možná se ale časem po
charmsovsku dopracujeme ke správnému termínu z opačné strany.
Nicméně
události se děly, a je tedy o čem zpravovat, i když to bylo loni trochu
nepřehledné.
***
Úplně nejvíc podstatné je to, že se Inženýr Vladimír (rockband) stal dívčí
kapelou: hrajeme ve složení Mikulka-Havláková-Perná. Je to úplně nová, chtělo by
se napsat genderově dobrodružná situace.
Dost podstatné je také to, že jaksi
samovolně, ale zřetelně zesílila aktivita folkové frakce
Inženýr Vladimír (sólo).
Nikoli
zanedbatelné je pak to, že zřejmě budeme častěji hrát na místech, kde jsme
se dříve nevyskytovali, a to v klubu Napa a v Jinym kafi. Alespoň doufám.
***
No a popořádku se to
stalo takhle:
Loni jsme hráli ve třech s Janou Havlákovou (která je
zručnou houslistkou, ozdobou kapely a v případě nezbytí též opatrně zpívá) a s
basákem Láďou Engelem (ten zpívat, jakkoli opatrně, zarytě odmítal, navzdory
tomu, že si pěstuje vous jako Walda Matuška). Znělo nám to sice pěkně, jenže na
podzim Jana zmizla do Mongolska a v průběhu dlouhé nečinnosti se všechno poněkud
rozklížilo, tím spíš, že si Láďa oživil své staré hudební lásky. Nějakou dobu
jsme koketovali s nápadem, že by se k nám přidala klavíristka Sonia Koutová
(ano, ta démonická znalkyně Aloise Háby z aktuálního puchmajerovského kabaretu),
nakonec to ale vzdala s chabou výmluvou, že má kromě divadla na krku manžela,
práci a tři děti. Nahrávka z naší jediné společné zkoušky tak má šanci stát se
cenným exponátem v libovolné sbírce kuriozit - a nedá mi to nepředvést tady
aspoň kousek. (Na
Pasece). Promiň, Sonio. S Janou
a s Láďou jsme v létě taky trochu nahrávali, nakonec jsou z toho jen dvě
písničky, víc jsme dokončit jaksi nestihli. Jsou to tyhle dvě (Jarem
ovíněný a Průměrný muž),
shodou okolností obě poněkud cajdavé - i když jinak hoblujeme jako diví.
Po Novém roce se nečekaně objevila eruptivní osoba jménem Marie Perná a
domluvili jsme se, že bychom to mohli zkusit společně. Marie hraje všude možně
(nejvíc doma je v jazzrockovém Jazzevci)
a taky na všechno možné; v Inženýrovi zatím primárně basuje, ale uvidíme, vše je
otevřeno. V různých kapelách též zpívá, u nás se zatím bohužel ze zpěvu pod
různými záminkami vykrucuje, ale slibuji, že ji s tím budu intenzivně otravovat.
Podstatné je, že první koncert Inženýra
Vladimíra v dívčí sestavě bude ve středu 25. března v již zmíněném malostranském
klubu
Napa (moc sympatický podnik).
Mimochodem, na půlené vystoupení jsem pro tuto příležitost zlákal mého dávného
oblíbence Ivo Vrbu (a.k.a. HC TRAMP ),
jehož tímto zcela upřímně doporučuji do vaší pozornosti. Facebooková událost je
tady, kdybyste se
snad chtěli přihlásit s předstihem.
Prozatím jsme se pro vaši potěchu společně ateliérově vyfotili. Jana tu
vypadá ještě drsňáčtěji než obvykle zásluhou mých osvědčených rockerských brýlí,
o kterých ovšem při focení opovážlivě prohlašovala, že vůbec nejsou rockerské,
ale cyklistické - a Marie ji v tom zlomyslně podporovala. Být vedoucím dívčí
kapely má zkrátka i své temné stránky. Začínám si rychle zvykat. Na fotce jsme
chtěli mít taky kočičku, ale včas zdrhla, potvora.
***
Během
Janiny mongolské anabáze jsem se usilovně věnoval folkaření, přičemž jsem se
seznámil s řadou folkařů, mezi nimi s celou řadou sympatických a poslechuhodných.
Folk má výhodu v tom, že je to žánr velmi operativní a folkáči se mohou snáze
než rockeři sdružovat a kombinovat a navzájem se zvát na vystoupení. Čemuž se
chci věnovat paralelně k rockové dráze pod hlavičkou
Inženýr Vladimír (sólo). Folkový
repertoár je hotový a s tím rockovým se moc nekryje; obzvláště pyšný jsem na
Malý festival krátkých písní,
sestávající výhradně z kousků, které nepřesáhnou 50 slov a 50 vteřin. Zatím jich
je asi dvacet. Z několika naplánovaných folkových vystoupení stojí za obzvláštní
pozornost mezinárodní koncert se slovenským písničkářem
Peterem Lachkým v kavárně Jiný Kafe na Žižkově (8. dubna). Potkali jsme se s
Petiarem v Kafi na literárním večeru a je to osoba hudebně i jinak veskrze
sympatická. Přijede kvůli tomu koncertu až z Liptovského Hrádku.
A taky
mám nový folkový klip (k písničce
Umírám ). Je krátký,
černobílý, nefalšovaně rozverný a vystupuje v něm půvabná mladá žena. Děkuji
touto cestou Klubu přátel žehu jakožto hlavnímu sponzorovi.
***
Termíny všech možných koncertů, fotky a další zajímavosti lze najít na našem
webu,
na Bandzone a samozřejmě i na
Facebooku (snažíme se, aby to tam žilo). Když si nás kdekoli zalajkujete
nebo přidáte jako přátele, způsobíte nám tím jednak neskonalé potěšení a jednak
se budeme moci o to více vytahovat na ještě nepopulárnější konkurenci.
***
Máme vás rádi. Nebo alespoň většinu z
vás. Na koncertech to ovšem nijak nekádrujeme, to můžete přijít úplně všichni.
Za Inženýra Vladimíra Mikulka Vladimír
P.S.
A ještě obligátní závěrečná douška:
pokud byste si kdykoli kdokoli přál/přála být z našeho mail-listu
vyřazen/vyřazena, dejte prosím toto rozhodnutí jakýmkoli - pokud možno však
nezraňujícím - způsobem najevo a Vaše přání bude co možná nejrychleji a
nejúplněji vyplněno. Víte-li naopak o někom, kdo tu sice dosud není, ale dle
Vašeho názoru by být měl, dejte rovněž vědět, s potěšením tento nedostatek
obratem napravíme. S náležitou pozorností samozřejmě přivítáme a pečlivě
prostudujeme jakékoli jiné ohlasy, kritické připomínky, zlepšovací návrhy,
zdravice či děkovné dopisy. Můžete klidně posílat i obrázky, srdíčka, plyšová
zvířátka a tak podobně - zkrátka úplně stejně, jak jste na to zvyklí v případě
našich o něco málo populárnějších kolegů.